Jak neběžec porazil sám sebe

Hřmějící ochozy fanoušků, dunící hudba a mocný tlukot srdce. Jedna noha střídá druhou. Jsem blíž a blíž. Už rozeznávám přítelův obličej v davu. Je to tady. Dokázala jsem to. Probíhám cílem. Upocená, neupravená, ale šťastná. První gratulace a medaile zavěšená na krk. Nevnímám nic víc, než láskyplné objetí přítele, který je na mě pyšný a říká mi, jak jsem úžasná. Kolem jen blikající a zářící neony sponzorů. Vím, že hraje známá písnička, reproduktory se snaží vzájemně předhánět, ale vlastně muziku pořádně ani neslyším. Jsem plná endorfinů a nadšená, že to sdílím s tím, kdo mi je nejdražší. S tím, kdo mě vždy a ve všem podporuje a stojí za mnou. Je mi báječně. Uběhla jsem to. Zvládla jsem to. Zvítězila jsem sama nad sebou. Jsem skvělá. Najednou se vnímám úplně jinak a mám se ještě raději. Hudba hraje. Fanoušci povzbuzují. Stojím za cílem. Medaile mi visí hrdě na krku. Překonala jsem se. Stačí chtít a vše se může stát. Jsem vděčná. Vděčná sobě, mým blízkým, pořadatelům. Nebyl to velký závod, ale pro mě, pro mě to byl ten největší. 

Na zdraví!

Pokud mě chcete podpořit, budu ráda, když mi zakoupíte virtuální kávu na Buy me a coffee (https://www.buymeacoffee.com/2decivina)😊