S hlavou v oblacích

Jak jste si mnozí jistě všimli, delší dobu jsem žádný článek nevydala. Není to tím, že bych neměla zájem těšit vás tím, co ze sebe vyplodím, a však se nashromáždilo více povinností, které člověku na duševní pohodě zrovna nepřidají, a tak jde dělení se o své zážitky a myšlenky, na nějakou dobu, na druhou kolej. Ale nebojte, ve čtvrtek jsem úspěšně udělala zkoušku, kterou jsem potřebovala složit, a tak jsem zapsána do dalšího ročníku studia, vyřešila další nutnosti a už jsem tu!

Kdo mě zná, ví, že jsem milovníkem různých adrenalinových akcí a neodmítnu vstup na žádnou krkolomnou atrakci. Proto výlet, který nám přítel vymyslel mě naprosto nadchnul a já z něj byla v nebi. Doslova…

V sobotu jsme se vypravili do sportovního leteckého klubu v Podhořanech, kde pilotuje jeho kolega z práce. Po příjezdu se moc neotálelo a šup padák na záda a člověk si lebedí v kokpitu letadla. Bohužel první pokus moc nevyšel a kvůli špatným povětrnostním podmínkám jsem asi po deseti minutách musela přistávat. Přítel měl však větší štěstí, a tak si užíval příjemný vyhlídkový let, což mě, nalejme si čistého vína, lehce mrzelo, protože jak jsem již předestřela, tyhle akce zbožňuji a cítím se při nich jako ryba ve vodě.

Takovým problémem u „povětronění“ je, že nevíte, jak vám živly budou nakloněny, a jak dlouho se bude větroň vznášet kol mraků. Nevěděla jsem tedy, jestli budu dole čekat pár minut, nebo dvě hodiny. Po nějaké době jsem se šla projít po blízkém okolí prohlížejíc si krásy místních krajin. A najednou se u mě zjevila červená škodovka s otevřeným okénkem, ať si nasednu a neodmlouvám, že za chvilku startujeme. V autě byl jiný pilot, kterému odpadly povinnosti, a tak se rozhodl, že nebudu sedět v koutě, čekat na „našeho“ letce a proletíme se spolu rovnou.

Bylo to úžasné. Pilot byl k mému věku blíže, než přítelův kolega, a tak byla i legrace, ale hlavně… Nechal mě pilotovat letadlo! Jakmile jsme byli okolo dvou kilometrů nad zemí, vysvětlil mi, co a jak a kormidlování bylo moje. Byl to skvělý pocit být tak vysoko, plachtit s dravci v jednom proudu a nechat všechny starosti dole. Ráda bych vám přiblížila, jak se v ten moment cítíte, ale něco tak báječného, kdy se vás žádný problém netýká a cítíte určitý pocit svobody a volnosti se prostě popsat nedá, ten se musí zažít… Ale abych nepsala jen o melancholických okamžicích, zažila jsem si v oblacích i adrenalin, když jsme dělali psí kusy jako například volný pád, stav bez tíže, spirály, nebo let ocasem dolů.

Musím říct, že mě to opravdu naprosto nadchlo a sobota jednatřicátého sedmí se stala dnem, který mi přinesl jeden z dalších nejlepších zážitků v mém životě. Tak moc jsem si to užila, že vážně uvažuji nad složením pilotních zkoušek, abych se tam nahoru, kde čas plyne jinak a člověk je plný endorfinů, mohla vrátit a mít vše ve svých rukou. I teď, když na to vzpomínám, mám úsměv na tváři a pocit štěstí v srdci. Takže ještě jedou příteli děkuji, i touto formou, že to tak báječně vymyslel a zorganizoval 😘.

Na zdraví!

Pokud mě chcete podpořit, budu ráda, když mi zakoupíte virtuální kávu na Buy me a coffee (https://www.buymeacoffee.com/2decivina)😊