Dvě deci vína🍷

Blog jedné vysokoškolačky, která se dělí o svůj pohled na svět. Na zdraví!

Smažené kuře aneb 1+1=3?

17. 6. 2021

Půlnoční jízda za odhalením pravdy

VAROVÁNÍ! Může obsahovat pohoršení pro mé rodiče a také pro ty, kteří mají menstruaci za kacířství a jsou názoru, že by měla být zcela zapovězena pod trestem upálení… 🙈😁

 

Dříve nebo později si každý z nás najde partnera, se kterým to myslí opravdu vážně. Z randění se stane přespávání, z přespávání se stane společné bydlení, následuje svatba, bydlení v osobním vlastnictví a bum, jsou tu i malí svišti. No, a někdy se to schumelí a pořadí je rázem tatam…

Od té doby, co beru antikoncepci, mám měsíčky naprosto pravidelně, vlastně přicházejí s přesností švýcarských hodinek, a tak to, co se dělo minulý týden, bylo naprosto, jak by řekl můj bývalý kolega Aleš „šokantní.“

Minulý týden měly přijít dny, kdy se většina žen svíjí v hrůzných křečích s pocitem, že se jí její vlastní orgány snaží zabít. V mém případě se tak děje VŽDY od středy. Ale teď najednou nic. Říkám si tedy nuže, nic se neděje, zítra ráno to tu bude jako na koni, asi je to tím zkouškovým, pohoda, nebudu stresovat.

V pátek měl přítel v práci volno, a tak jsme si udělali pěkný den – zajeli jsme si na mé oblíbené místo, Orlík nad Vltavou, s tím, že jsem čekala, že když budu tak dlouho špacírovat, že se to rozběhne. Chodíme, dýcháme čerstvý vzduch, užíváme sluníčka a najednou bouřka, tak jsme se dali na ústup. Jakmile jsme dosedli do auta Armageddon vypukl. Vrátili jsme se tedy do deštěm nedotčeného hlavního města a pokračovali v příjemném programu, kdy jsme si zašli na oběd a já ochutnala prvně baklavu. No, kdyby tam nebylo tolik toho sirupu, byl by to větší šlágr, ale špatné to nebylo.

Doma jsem si, neboť se stále nic nedělo, ani náznakem, dala horkou, ba přímo vařící, sprchu, že je až ku podivu, že jsem se neuvařila a odebrala jsem se následně hrát s přítelem počítačovou hru „Stardew Valley,“ která je pro páry jako tvořená a můžu jen doporučit. Hrajeme, já čas od času odběhnu zkontrolovat situaci, která je naprosto neměnná.

Den pokročil a nadešla chvíle uložit se ke spánku. Zde je nutno podotknout, že jakmile si přítel lehne, hned usne a to nepřeháním. Bylo tedy s podivem, že jsme už nějakou dobu leželi a on stále ne a ne usnout. Nakonec z něho vypadlo, že je nesvůj z toho, že jsem si stále ještě „nesedla do jahod“ a to, ne že by mu vadilo, kdybychom čekali miminko, ale rád by věděl, na čem jsme. Mé ujišťování, že se nic neděje, že to přijde jen později, nejspíše kvůli stresu, nezabralo, tak jsme se vypravili za noční bojovkou – shánění těhotenského testu.

Našli jsme si lékárnu, která je otevřená 24 hodin a vydali se na půlnoční jízdu, kdy byli venku vidět jen pejskaři a prapodivná stvoření. Byla jsem naprosto přesvědčena, že je to zbytečné, že se žádné miminko nekoná, ale po poslouchání přítelových řečí v autě typu „Vem si, jak to máš vždy přesně…“ a „Tentokrát tě ani nic nebolí, ne?“ říznuté „Tak bys byla těhotná, já si myslím, že bys byla skvělá maminka,“ či „Svatba by se stihla, než by to bylo vidět,“ nebo „Alespoň bychom byly už celá rodina, mně by to nevadilo.“ Začala jsem lehce znejišťovat. Náhle se zdálo, že je cesta prázdnou Prahou naprosto nekonečná a trvá tak třikrát déle, než když jede člověk v dopravní špičce. Nicméně jsme se dočkali a paní lékárnice s pohledem „to si děláte teď srandu“ nám okénkem vydala to, na co se hodně lidí bojí jen pomyslet, natož to vyslovit.

Aby si přítel uklidnil nervy a já do sebe dostala nějaké tekutiny, zastavovali jsme se ještě pro večeřo-snídani v KFC. Musím uznat, v tuto dobu to má jisté výhody – nečekáte ve frontě. Vzali jsme tedy kyblík, já v autě cestou vypila půllitrovou Colu a doma nadešla chvíle, odebrat se na místo, kam i císařpán chodí sám. Ačkoliv jsem byla přítelem mírně znepokojena, myslela jsem si, že to bude dobré. A výsledek byl opravdu pozitivní – vyšlo to negativně. Já byla tedy opět zcela v klidu, avšak přítel byl vysloveně smutný. Ještě celý víkend jsem pak poslouchala, jak se těšil, jaká je to škoda, jak ho to mrzí a jestli si přeci jen neuděláme děťátko. Ačkoli mě neskonale těší, že to myslí se mnou vážně, a že by mimčo nebylo problém, máme ještě čas. A tak s jistotou, že víme, na čem jsme, konečně mohl jít přítel klidně spát. No, a druhý den, hádej co? Přesně tak, bylo to tu.

Na zdraví!

 

Pokud mě chcete podpořit, budu ráda, když mi zakoupíte virtuální kávu na Buy me a coffee (https://www.buymeacoffee.com/2decivina)😊

Vložit Komentář


Komentáře