Dvě deci vína🍷

Blog jedné vysokoškolačky, která se dělí o svůj pohled na svět. Na zdraví!

Čili paprička aneb techtle mechtle online

11. 5. 2020

Dvacet tři, tak to je pohoda…

Před nedávnem měli i ti, co nenavštívili biograf, možnost vidět film „V síti,“ který by se dle mého měl pouštět ve školách pro výstrahu a ponaučení, ale o tom to dnes úplně nebude. Mě sice už není dlouho dvanáct let, ale i tak mi nepřijde v pořádku, pokud si u mého profilu řekne chlapík „Dvacet tři, tak to je pohoda.“ Mně to jako pohoda vážně nepřijde…

Asi každému, kdo se pohybuje na sociálních sítích, už někdy přišla nějaká ta oplzlost od vám neznámé osoby, která je po seznámení se s jejím profilem ještě oplzlejší, než ve výsledku zaslaný obsah. Já nejsem výjimkou. Nestojím tedy na straně úchyláků, ale na druhé straně této barikády a nutno podotknout, že mi přišlo už leccos. Od fotografií mužských pohlavních údů připravených jít do „akce,“ přes nabídky přivýdělku. Také jsem se setkala s nemístnými dotazy na různé praktiky, co se techtlí mechtlí týká. Člověk si pak hned připadá jako u výslechu pořádaného Radimem Uzlem. Měla jsem tedy za to, že mě už nic nepřekvapí.

Upřímně nechápu, proč to tyto individua, která se většinou, mezi námi děvčaty, nemají čím chlubit, nejsou z nejbystřejších a pánbůh jim ani krásy v tváři moc nenadělil, spíše ještě ubral, dělají. Čekají snad, že se člověk nadchne a bude toužit po seznámení s tímto třetím druhem? Nebo snad mají potěšení jen z toho, že poslali něco, z čeho se člověku udělá mdlo a má chuť si jít poklábosit o svých nových pocitech se záchodovou mísou, jako po noci na vysokoškolském večírku plného degustace alkoholických nápojů se spolužáky „someliéry?“ Těžko říci. Pravdou však zůstává, že tento problém se netýká jen copatých holčiček (a kluků s odřenými koleny), hledající kamarády v online světě. Tento problém je totiž i v online světě dospělých, kteří o nové kamarády vůbec nestojí. Také mě fascinuje, že ačkoliv je na mém profilu vidět, že jsem zadaná, neváhají tyto „liebesbriefy“ posílat. U mě tedy štěstí nenajdou a většinou je zablokuji, pokud tedy nepřidám i nahlášení účtu. Avšak stalo se mi, že pak mi daní ogaři neváhali zasílat zprávy i z jejich dalších účtů, jak kdyby si řekli „A tak se asi jen překlikla, chudák malá, musím jí to sdílnout znovu, určitě se teď rmoutí.“ Ne, nermoutím a myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že „omylem“ si vás nikdo nezablokoval a vyzradím to strašlivé tajemství – bylo to schválně, muhahahá…

Asi si teď říkáte, proč mám potřebu o tom dnes psát. Nuže dobrá, prozradím vám to. Dnes mi jeden chlapec ve věku asi dvaceti let poslal dokonce i hlasovou zprávu, čímž toto harašení povýšil na úplně jiný level a upřímně, připadá mi to spíše směšné, než nějak svůdné, či imponující. Ačkoliv impotetntí to na jeho straně rozhodně nebylo. Zkrátka, byla jsem přes všechny předchozí „zkušenosti“ opravdu přeci jen překvapena, a to jsem měla za to, že se to stát nemůže. Na was…

Na zdraví!

 

Pokud mě chcete podpořit, budu ráda, když mi zakoupíte virtuální kávu na Buy me a coffee (https://www.buymeacoffee.com/2decivina)😊

Vložit Komentář


Komentáře