To, že máte vysokoškolský titul ještě neznamená, že byste si neměli zopakovat základku!

Když začneme chodit do školy, překonáme rozeznávání písmenek, následné slabikování a tvoření slov, dostaneme se do fáze, kdy čteme slabikářové texty a to z plna hrdla, zřetelně a nahlas před celou třídou. Odpoledne tuto dovednost trénujeme doma a nepřijde nám vůbec divné, že si nečteme jen v duchu.

Později naopak začneme dlouhé texty číst pouze v mysli, sami pro sebe, a tak nějak počítáme s tím, že čtení nahlas je přece samozřejmost. Dokonce se o tom i čas od času přesvědčíme, když někomu přečteme úryvek, oznámení, nebo třeba dobře známou pohádku.
Ale tak to není! Jen zkuste číst někomu, bez cviku, složitější text – a nemyslím jen hole číst, myslím číst tak, aby posluchač měl “zážitek”.

Já jsem byla také přesvědčena, že čtu bravurně, avšak jen do doby, kdy jsem to měla dělat na “profi” úrovni.

Kdo mě sleduje na Instagramu, ví, že jsem načítala audioknihu…
No dobře, ne celou knihu, ale povídku…
Tak dobrá, no. Fejeton.

Pro sebe, v hlavě, si čtu opravdu rychle a myslela jsem si, že to bude tedy fajn, když jsem takový “čtenář”. Nebylo. V hlavě si čtu rychle, ale pusa to nestíhá vyslovovat. Takže odstavec jsem měla pro sebe přelouskaný, ale ve výslovnosti jsem se zadrhávala. Zkrátka oči byly daleko před jazykem. Text jsem na zkoušce četla nahlas tedy několikrát, abych se znovu “naučila” číst.
Na jednu stranu mi to připadalo až směšné, ale na straně druhé jsem se cítila trapně, protože mě jistě museli mít všichni za analfabeta, ne-li rovnou za úplného negramota, u kterého je div, že si neslintá po triku. Mé pocity upevňovalo i to hrobové, naprosto nepřirozené, ticho, jež je všude kolem vás v nahrávací místnosti, takže jediné, co vnímáte, je opravdu jen a pouze vaše mluvené slovo. Naštěstí to byla opravdu jen má domněnka – profi interpreti, pan zvukař i další, mě ujistili, že je to normální, pokud člověk někomu nečte pravidelně a dokonce, mezi námi, se čtením mívají problém i herci, kteří umí odříkat sice to, co se naučí, ale čtení, to je úplně jiná disciplína.

Nakonec se však vše povedlo, já se znovu naučila číst nahlas a vyšla z toho nejen velmi povedená audiokniha fejetonů, ale i zážitek, který bych si ráda, ještě někdy v budoucnu, určitě zopakovala.

Na zdraví!

Pokud mě chcete podpořit, budu ráda, když mi zakoupíte virtuální kávu na Buy me a coffee (https://www.buymeacoffee.com/2decivina)😊